Že si skauti rádi hrají dokazuje 18.smečka vlčat každý rok, když je venku sníh. Letos již podruhé byla akce GameWeekend umístěna na začátek ledna, namísto tradičního předvánočního termínu.

Na v pořadí již šestém GameWeekendu, který byl opět ve znamení hry Wolfenstein - Enemy Territory, zkráceně ET - "étéčko", se sešlo během pátku večer dokonce až 17 počítačů a naše klubovna praskala ve švech. Díky stále rostoucímu počtu notebooků, které jsou vybaveny wifi kartou, jsme se rozhodli vyzkoušet bezdrátový přenos dat. Problém s kabelováním a přidělováním IP adres odpadl díky wifi routeru s DHCP serverem a rázem bylo o starost méně. Wifi fungovala po správné konfiguraci bezvadně.

Jestliže by bylo třeba definovat víkend strávený v klubovně jedním výrazem, přicházel by na mysl jediný možný - "ÉTÉČKO".

Slavná hra, která se poprvé hrála před třemi či čtyřmi lety zde kulminovala a prakticky nic jiného nedostalo šanci. Není to jen obyčejná střílečka ve smyslu "sejmi co můžeš". Naopak, 3D akce kdy padají oběti jak na straně německé tak spojenecké, je naplněna taktickými úkoly. Jedna ze stran vždy brání nějaký objekt (zlato v bance, ponorku, generátor energie, důležité mapy) a druhá ho má za úkol zničit či získat. Útočníci se však musí dostat k cíli přes několik překážek, například ve formě rozbitého mostu, který musí inženýři opravit. Je také třeba chránit tank před zničením a nezapomenout na udržování důležitého Command postu v provozu. Jak jsem se již zmínil, není to o počtu zabitých nepřátel, ale o splnění úkolu.

Obecně platí, že tým je sestaven tak, aby chránil inženýry v postupu (odpalování bariér, opravování tanku ...). Druhou nejdůležitější postavou je medik, který léčí zraněné spolubojovníky. Zásobovač poskytuje munici a přivolává leteckou podporu, sniper-špion může ukrást cizí uniformu a výrazně urychlit splnění úkolu a voják zase ovládá zbraně typu raketomet, plamenomet. Je poměrně s podivem, že letos nebylo žádné "táboráčku plápolej" tak jako v loňské bitvě, kdy se, již v pokročilejším čase hry, pár lidí vybavilo plamenomety a na příhodných místech (úzké chodby, místnosti) si hráli s ohněm na Spalovače mrtvol.

Obránci zase povětšinou ničí vozidlo, které potřebují útočníci k dosažení cíle. Létají tedy nálety od zásobovače, inženýři na potřebná místa pokládají dynamit či staví zátarasy. Mezi tím vším pobíhají medici a udržují obrannou linii při životě. Často s nasazením toho svého, ovšem je velice častá situace, kdy se vyplatí obětovat se jako medik a přitom zachránit inženýra, který musí splnit úkol a to je nejdůležitější. Stejně tak platí, že inženýr z týmu útočného se vrhá na opravu tanku, který je pod těžkou palbou ze všech stran. Nedbá při tom toho, že kulky létají všude kolem a za moment mu budou kulky létat jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ale tank bude opraven a získají se cenné metry. Další respawn je přeci už za 15 vteřin.

Asi stárneme, i když mladší generace se akce také účastnila. Dříve bylo běžné, že se první noc jelo bez přestávky. Letos nejstarší bojoví veteráni zalehli po jedné z velkých bitev ke spánku již před třetí hodinou ranní. Sobota proběhla také ve znamená bitev, i když místy se ke slovu na některých počítačích dostala jiná hra, nejčastěji Alien vs. Predator. Ovšem již od sobotního odpoledne převzala opět vládu 2.světová válka a bitvy o osud Evropy. Orlí hnízdo bylo dobyto, ale i dobito. Zlato z německé banky odvezeno a německá ponorka vyhozena do povětří atd.

Největším válečníkem co se týče počtu zabití byl jednoznačně cpt. malejkacer, který coby medik se zvýšeným zdravím a adrenalinovou injekcí skočil mezi tým nepřítele a půlku týmu Thompsonem postřílel. Neoficiálně lze vyhlásit také nejlepšího inženýra a to Plukovník S, jenž s oblibou v poslední chvíli stihl aktivovat dynamit a pár vteřin před koncem vyletěl objekt do povětří a spojenci tak zvítězili. Vasila Zajceva se zase pokoušel napodobit Lahváč, nutno říci, že nebyl tak úspěšný. Mezi válečné hrdiny se bezpochyby také řadí Známý Vojín, Indy, Fair Man či 18.sm Fugas alias Fu42gas alias Cvičný cíl.