První společná výprava se 4.rojem světlušek měla být pojatá jako seznamování se dvou oddílů, které spolu pojedou na tábor. Vyrazili jsme tedy na víkend směr Šiškovice u Slatiňan. Dorazili jsme k večeru a už za tmy a tak po nezbytných úkonech jako zatopení a ubytování se následovala večeře, zatímco já s Míšou jsme se vydali hledat studánku s pitnou vodou. Hodinové hledání, do kterého se nakonec zapojila i Helča nakonec skončilo úspěšně a tak nás večer čekali uý jen seznamovací hry a šli jsme spát. Následuje zápis od Lahváče z toho, jak si výpravu pamatuje on:

Hlásím příjezd směr Šiškovice. Čas příjezdu: T+1 den.  Na nádraží se potkávám s usměvavým obličejem mého doprovoditele, bratra Krtka. Je krásný den - slunce svítí, vítr si jen tak jemně fouká a tak se příjemně šlape tou naší krásnou Českou dolinou. Po cestě je místy bláto, místy sníh a místy vyhřátý kus zeminy, takže v botkách jako v polepšovně. Ihned při příchodu si uvědomuji, že to bude veselá výprava. Uvítaly mě modré oči Kanadské jízdní zpod jejich rezavých vlasů a veselý smích kolemskotačících. Vstupuji do dveří klubovny a zde anarchie - tlupa ženštin na jedné straně si radostně štěbetá o čemsi muži nepochopitelném a horda mlaďáků bojuje v postelých na život a na smrt karimatkami o nejlepší místo s výhledem. Pohlcuje mě radostná a pohodová nálada - jsem opět na výpravě s dětmi…

Po chvíli mého povalování se v jedné z mnoha postelí mě již ženou ven. Prý, že si něco zahrajeme. Zprvu je to oblíbená hra Kamaž?, při níž si vylezu na nejvyšší blízký smrk a pozoruji dění pode mnou. Připadám si jako v Jurském parku, neboť pozoruji ta malá nebohá stvoření prchající do úkrytu před každým větším chytačem. Jelikož mě stále nikdo nenalézá, začínám vydávat ptačí zvuky…asi důvěryhodně, neboť se o mě nikdo nezajímá :D Takto vesele jsem strávil první dopolední hru. Své pardy dokonale znám, tudíž je jen potřeba se naučit jména dívčin. A je to tu - seznamovací hra. Snažím se narychlo zapamatovat si charakteristické znaky jednotlivců opačného pohlaví - sponka ve vlasech=Majda, cop=Ája atd. Samozřejmě jsem byl po závázání očí dutý jako bambus, takže sklízím akorát tak posměch. Přichází další hra: Hutututu. A je to tu. Něco, v čem se mohu vybláznit. Svlékám tedy tričko a dále pokračuji pouze v kraťasech, neboť tuším, že zcela promoklý, rozbahněný a místy stále zasněžený plac bude pro pády jako stvořený. Přichází první pád - jsem lehce špinavý. Snažím se rozakčnit kluky a to se mi asi podařilo, neboť se po chvíli snažení strhává soukromá bahenní válka. To už jsem samozřejmě celý jako čuně. Náhle se přes hrací plochu ozve hlas jedné z přihlížejících: „Ty jsi prase.“ Ano, dívky po 20 minutách co mě znaly přesně pochopily, s kým mají tu čest.

Je tu horší část - kde ze sebe s klukama smyjeme tu špínu? Bez rozmýšlení pohlížím na místní říčku, která si tak chladně bublá kolem. Ano, to je to pravé. Chvíli musím ty naše drsňáky přesvědčovat, že to opravdu nebude tak studené, jak se zdá. Tak tedy jdeme. Tu holky pochopily příležitost, tak se rychle sbíhají, aby zabraly ta nejlepší místa v kině. Ty, které se ještě snažily dojít si pro popkorn už musí pouze stát. Jeviště připraveno, první dějiství začíná. Pavoukovi a Davidovi se při pohledu na říčku jaksi kroutí obličeje. Nu což, svlékám se a jdu do vody. Stále nevěří. Když si tedy vlezu pod malý splav, abych se v tom příjemně vymáchal, opatrně kráčí také. Výbuch smíchu. Pubertální dívky jsou téměř v slzách. Nechápu, oč jde, ale nevadí.

Následuje vaření oběda a odpolední klid. Odpočinková nálada se rozline po místnosti. Po obědě následuje pokračování  v symbolickém rámci a to školka. Absolvovali jsme několik jednoduchých hříček, známých právě ze školky a už nás čekala Bojová hra venku. Klasika vymyšlená právě v našem oddíle před několika lety na táboře. Hráči mají dva týmy, různé funkce jako tank, dělo, rez, špion atd. a snaží se vybojovat vítězství nad druhým týmem. Úspěch. Jak jinak, když je to bojovka v lese : ) K večeru se pak vracíme na večeři a po ní už následuje zábavný večer v převlecích, plný her, tance, písniček a společenské konverzace : ) Postupem času odpadali první osoby, které šly spát a ti otrlí se dali do brutálního tanečního večera v čele s předtančujícím Lahváčem. Velké disco hity se z repráků táhly dlouho do noci. Posledním bodem večera pak bylo vyprávění strašidelných historek.

Druhý den ráno jsme si trochu přispali a celé dopoledne jsme strávili hraním her venku, neboť bylo opravdu hezké jarní počasí. Cestou zpět jsme to dobrodružně vzali trošku oklikou, kde nebude tolik bahna. Popravdě jsme si moc nepomohli, spíš naopak a jestě jsme tak tak dorazili na nádraží. Tam nás už jen čekala výměna podepsaných pamětních lístěčků z výpravy a tradá domů…