Jak bych tak mohl začít…Vlastně proč bychom se nemohli ohlédnout až na poslední tábor v Sudslavě před půl rokem. Zde po dlouhých diskuzích a radách byl zvolen novým oddílovým vedoucím bratr Fugas (máme teď nařízeno mu říkat Ó VELIKÝ:) A tak se stalo to, že Tomáš odešel do zaslouženého důchodu co se vedení oddílu týče, avšak ne tak docela, protože břímě hospodaření oddílu mu zůstalo. Mňo a protože nyní vše Tomáš vidí z venku a může naši práci tajně kontrolovat přes mail a díky jeho častým schůzkám s Fugasem se rozmyslel nám povědět co děláme špatně, ale co víc, chtěl nám říci, jak to dělat správně!
Z důvodu vytíženosti členů oddílové rady bylo na jedné ze schůzek UR rozhodnuto, že vyjedeme na velkou OR někam mimo město odkud by nikdo nemohl odejít dřív s tvrzením, že něco má…(nakonec se to ale stejně povedlo Standovi:) A jelikož Honza zajistil přes Klárku klubovnu v Přelouči bylo rozhodnuto…Popravdě než to Honza zařídil tak sem mu asi pětkrát volal a psal nespočet sms zpráv…Neobvyklost výpravy byla i v tom, že například věci sebou byly kravaty a košile.
Z důvodu vytíženosti členů oddílové rady bylo na jedné ze schůzek UR rozhodnuto, že vyjedeme na velkou OR někam mimo město odkud by nikdo nemohl odejít dřív s tvrzením, že něco má…(nakonec se to ale stejně povedlo Standovi:) A jelikož Honza zajistil přes Klárku klubovnu v Přelouči bylo rozhodnuto…Popravdě než to Honza zařídil tak sem mu asi pětkrát volal a psal nespočet sms zpráv…Neobvyklost výpravy byla i v tom, že například věci sebou byly kravaty a košile.
Nyní však k tomu, jaká samotná akce byla.Účast hojná, jmenovitě Fugas, Honza, Světluška, Okoun, Kačer, Pidži, Standa, Tlamas a Tomáš .Tedy všichni až na Móťu, který někde na své chatě řádil s Káťou. Jeli jsme v pátek 29.12 ráno. Co by to bylo za akci vedení kdybychom neudělali ostudu ve vlaku. TL měl sebou nový foťák a nemohli jsme si nevšimnout hezounké slečny nacházející se poblíž nás. No a tak ji TL šel vyfotit. Slečna byla ochotná a moc hezky se nám do objektivu usmála. Příhoda pokračovala na nádraží v Přelouči, kde si TL vyfotil kromě oné slečny ještě její kamarádky na lavičce…Málem bych zapomněl, že s námi jela Klárka. Jen je škoda, že s námi nezůstala celé ty dva dny, jelikož Honza byl bez ní naprosto nemožný a nedalo se s ním vydržet. No klasika. Klubovna v Přelouči je poměrně dobrá, měla splachovací záchod i kuchyň. Hifi věž a spirálku na hraní, tedy co víc si přát. Navíc nám k dispozici byli čtyři gauče a křesla. Luxus. No a nebyl by mistr TL aby nevysypal nějaké křupky na zem asi po pěti minutách v klubovně. Mimochodem se mu to povedlo za víkend tuším třikrát. Chvíli jsme čekali na Tomáše až přijede po vlastní ose z Pardubic a doveze jídlo. K obědu byl Fugasův vlastní recept, tzv.nudleto.
Nejprve však všichni oblékli kravaty a košile a jali jsme se předvádět kravaťáky ve firmě zvané skauting. Nevím zda to nemám zpřeházené ale myslím, že první blok měl Tomáš a vysvětloval nám co je to skautská metoda a také řešil čím se skauting odlišuje od jiných podobných organizací. Pro ty, kteří už nevědí co to skautská metoda je, tak to byl takový ten koláč s deseti kousky. Následoval oběd, jenž byl řekněme přinejmenším zajímavý na pohled…Následoval blok s Fugasem, jen už nevím o čem se tam povídalo. Mám ale takový dojem, že to bylo navození atmosféry pro vypracování vize oddílu. To byl totiž důvod, proč tu tyto dva dny jsme!!! Dnešní třetí blok měl Tomáš a byl o plánování, jak to dělají velké firmy když plánují. A tak se naše mysl otevřela manažerskému řešení problémů. Ve vzduchu lítaly taková slova jako SWOT analýza, samé proč, jak, vize, cíl atd. No jednomu už z toho skoro hráblo… Po krátké přestávce, kterou většina využila nákupem v místním supermarketu byl na řadě další blok, nepočítám-li večeři. Blok byl už čistě o naší vizi na další rok/y. Nebudu uvádět podrobnosti protože povolaní vizi mají k dispozici. Každopádně to shrnu do pár vět. Dílo co jsme tam vytvořili je velké, báječné, ďábelské a pokud vše půjde tak jak bychom si přáli tak budeme nejlepší oddíl. Máme na té vizi ještě mnoho práce, spousta práce bude jen zavést to co jsme dohodli že změníme, avšak je na místě si uvědomit, že jednou to udělat musíme a tak se do toho pustme s vervou a neotálejme (speciálně pro Pidžiho). V důsledku se nám to nejen vyplatí ale té práce bude jednou mnohem a mnohem méně…!!! Ale jak postupně hodinky ukazovali více a více po půlnoci práce upadala a tak jsme to asi po druhé zabalili a ulehli jsme. Málem bych zapomněl, že jsme měli čtyři různá vína na posilnění mysli. No paráda. Večer jsme také proložili hrou venku, mimochodem zejména kam až v podání Kačera, který ve tmě vrazil do plotu s výkřikem tady je plot !? mě opravdu pobavilo…. Jej, teď sem si uvědomil, že jsme poslouchali po kdoví jak dlouhé době policejní akademii od Izera.
Cituji: „Já sem znal taky jednoho Zbrožka a taky jsme na něho měli básničku“ … „No povidejte“… „Zbrožek Zbrožek ty seš pěknej debil“ … „Vyveďte toho vepřa ven!!!“
Cituji: „Já sem znal taky jednoho Zbrožka a taky jsme na něho měli básničku“ … „No povidejte“… „Zbrožek Zbrožek ty seš pěknej debil“ … „Vyveďte toho vepřa ven!!!“
Usínali jsme poměrně dlouho, matně si pamatuju, že jsme řešili kdo s kým chodí a podobné puberťácké záležitosti,které bychom snad ve svém věku měli mít dávno za sebou, jenže když máte s sebou Pidžiho... Jako nejžhavější téma bych zvolil to, kdo že to balí Kačera. Tomáš totiž od někoho slyšel, že o našeho Kačku má někdo zájem. V této spojitosti jsme mluvili zejména o Lindě z Kuklen. Doufám, že jsem teď neplácl něco co sem neměl…
Druhý den ráno byl ve znamení pomalého vstávání, kdy na povel budíku vstal jediný, a to Okoun. Koneckonců když si ho nařídil tak ať si to vyzobe sám že?
Druhý den ráno byl ve znamení pomalého vstávání, kdy na povel budíku vstal jediný, a to Okoun. Koneckonců když si ho nařídil tak ať si to vyzobe sám že?
Dnešní jediný program byl takový, že z obecných cílů bylo potřeba udělat konkrétnější. Jak snadné že? No a ono se ukázalo, že to zase tak snadné nebylo… Psychická únava z minulého dne se projevovala snad na každém. Snad jen Honza se choval stále stejně jako na začátku akce. Jako zastydlý puberťák, tedy nic nového. Uklidnil se až poté, co dorazila Klárka, neboli jeho externí paměťový disk. Uklízeli jsme důkladně, z podlahy se dalo jíst. Jak by taky ne, když minimálně třikrát vysával TL. Ještě jsme vrátili klíče a čekala nás cesta na nádro. Nesměla chybět skupinová fotka a hurá domů z této nesmírně náročné, avšak velmi užitečné akce.
Jen čas odhalí, zde dokážeme nabité informace zužitkovat a nebo zda se vrátíme do nám tak známého spirálovitého efektu…
Fotky z výpravy samozřejmě existují. A pokud se vám zdá, že tam je mnoho vyfocených vlakových kolejí tak se nedivte. On TL asi jako malej neměl doma vláčky a tak si svůj komplex z dětství kompenzuje nyní…
Světluška dne 26.1 2007
Jen čas odhalí, zde dokážeme nabité informace zužitkovat a nebo zda se vrátíme do nám tak známého spirálovitého efektu…
Fotky z výpravy samozřejmě existují. A pokud se vám zdá, že tam je mnoho vyfocených vlakových kolejí tak se nedivte. On TL asi jako malej neměl doma vláčky a tak si svůj komplex z dětství kompenzuje nyní…
Světluška dne 26.1 2007







































































